(Ne)plnění slibů

Co na to vláda

V roce 2023 vláda snížila národní dotace do zemědělství na 2,7 miliardy Kč. V roce 2024 pak na 2,5 miliardy Kč. Ministr zemědělství Marek Výborný pak do národních dotací přidal 550 milionů korun na welfare zvířat. Za dva roky už tedy zemědělci a potravináři přišli o 4,25 miliardy korun.

Na začátku září roku 2025 byl zveřejněn návrh rozpočtu 2025. Výdaje kapitoly Ministerstva zemědělství činí 58,7 miliardy korun. Pro rok 2024 byl rozpočet schválen ve výši 53,7 miliardy korun. Tento rozpočet byl však v roce 2024 uměle snížen v oblasti Společné zemědělské politiky o cca 6 miliard korun na 33,1 mld. Kč (v předchozích letech vždy cca 40 mld. Kč), a to i přesto, že se jedná o prostředky schválené v rámci Strategického plánu a financované z rozpočtu EU a ČR. Tyto výdaje SZP byly následně v průběhu roku již navýšeny o 4,1 mld. Kč a současná výše rozpočtu 2024 je tedy 57,8 mld. Kč. Dále je odsouhlaseno, že dojde k navýšení národních dotací v titulu 20 o cca 550 mil Kč. 

Ve skutečnosti nedochází k zásadnímu navýšení rozpočtu a návrh rozpočtu pro rok 2025 je defacto ve výši platného rozpočtu pro rok 2024.

Dále je nutné zdůraznit, že z návrhu rozpočtu není zřejmé, jakým způsobem chce MZe naplnit slib z roku 2022 o navýšení finančních prostředků o 2 mld. Kč. Slíbené finanční prostředky mají být vyplaceny prostřednictvím národních dotací a ty jsou v návrhu ve výši cca 2,2 mld. Kč, tedy dokonce nižší 300 mil. Kč, proti návrhu rozpočtu na rok 2024 a o 850 mil Kč nižší proti současné realitě roku 2024. 

Za Zemědělský svaz trváme na splnění slibu, tj. navýšení kapitoly o 2 mld. Kč.

Co na to vláda

Přesto, že ze slibu ministra Jurečky existuje i videozáznam, podpora v podobě slev na sociálním pojištění, které by pomohly zemědělským podnikům zaměstnávajícím lidi na venkově nebyla spuštěna ani v roce 2023 a ani v roce 2024. Díky tomu zemědělci za dva roky přišli už přišli o 6 miliard Kč.

Co na to vláda

Ministerstvo zemědělství si nechalo vypracovat studii od ÚZEI, která potvrdila, že redistributivní platba skutečně negativně dopadá na středně velké zemědělské podniky. Tyto podniky vyrábějí až 80 % českých potravin. Přesto vláda trvá na zachování redistributivní platby v její současné podobě a odmítá provést jakékoliv změny.

Co na to vláda

I přesto, že vláda slíbila, že daň z nemovitostí zvyšovat nebude, došlo k jejímu zvýšení. Navíc byla zavedena daň z nemovitosti i na zemědělskou půdu.

Toto zvýšení daní přináší zemědělcům další finanční zátěž ve výši 1,9 miliardy korun ročně, které musejí platit navíc, ať už ve formě daně, nebo vyššího pachtovného vlastníkům půdy, na které hospodaří.

Co na to vláda

Daň z příjmu se zvýšila z 19 na 21 %, zvýšily se i odvody pro OSVČ a došlo k navýšení sazby pro odvod nemocenského pojištění, a to konkrétně o 0,6 %.

Co na to vláda

Navzdory těmto slibům existuje mnoho příkladů, kde jsou česká pravidla pro zemědělce přísnější než v ostatních evropských zemích. Například pravidla na ochranu půdy před erozí v České republice platí pro 65 % orné půdy, zatímco v jiných evropských státech, jako je Rakousko, se obdobná pravidla vztahují pouze na 15 % půdy. Tato disproporce představuje výrazné znevýhodnění českých zemědělců ve srovnání s jejich evropskými kolegy.

Dalším příkladem je povinnost dělit půdní bloky na 10 nebo 30 hektarů, což je pravidlo, které se vztahuje pouze na české zemědělce a není vyžadováno v jiných evropských zemích.

Navíc se očekávalo, že nový systém AMS (Agricultural Monitoring System) sníží počet kontrol zaměřených na zemědělce. Místo toho se v roce 2023 počet kontrol zdvojnásobil a přinesl zemědělcům další administrativní zátěž, často spojenou s problémy v důsledku špatné funkčnosti systému.

Co na to vláda

Vláda ústy ministra zemědělství Výborného slíbila se při jednání o bezcelních dovozech ze zemí mimo EU zastat českých zemědělců a prosadit jejich ochranu. Bohužel k žádnému omezení dovozů nedošlo, tyto země mohou i nadále dovážet bez cla na evropský trh, aniž by splňovaly přísná evropská pravidla, která musí dodržovat naši zemědělci. Neméně důležitá je skutečnost, že dodržování těchto pravidel naše farmáře stojí spoustu úsilí a nákladů, které zemědělci z uvedených zemí nemají a o to levněji mohou svou úrodu na evropském trhu prodávat.

Co na to vláda

Ministr zemědělství Marek Výborný požádal o uvolnění této krizové rezervy na jednání Rady ministrů zemědělství. Evropská komise se však původně nerozhodla tyto prostředky uvolnit. Změna nastala až po jarních mrazech, které výrazně poškodily úrodu. Evropská komise následně pro české ovocnáře uvolnila 15 milionů EUR (cca 378 milionů Kč) z krizové rezervy.

Státy, které obdržely tuto pomoc, mohou částku zvýšit o 200 % prostřednictvím národních zdrojů, což by v případě ČR znamenalo až 650 milionů Kč. Ministerstvo zemědělství ČR navíc přispěje dalšími 100 miliony Kč, aby zmírnilo dopady této krize a podpořilo postižené zemědělce.

Co na to vláda

Polsko se rozhodlo využít dočasného krizového rámce a připravilo balíček pomoci pro své zemědělce v hodnotě téměř 12 miliard Kč, zaměřený na hektarové platby pro plodiny zasažené krizí. Naopak, česká vláda se v roce 2024 k podobnému kroku neodhodlala, což znamená, že čeští zemědělci, na rozdíl od svých polských konkurentů, krizové financování neobdrží.

Ministr zemědělství Marek Výborný nakonec navýšil 560 milionů Kč na podporu pojištění a úvěrů. Tato částka však problém řeší jen velmi omezeně a neřeší skutečnou krizi, které zemědělci čelí kvůli nízkým cenám komodit.

Co na to vláda

Řada farem za poslední roky investovala nemalé finanční prostředky do technologického vybavení pro účely prokazování skutečné spotřeby PHM. Novým nastaveným pravidel u „zelené nafty“ vláda nejen nesplnila slib, ale také zapříčinila zmaření nemalých investic zemědělských podniků.

Kromě toho se interval pro výplatu vratky spotřební daně prodloužil na jeden rok, což opět prohlubovalo kritickou situaci ohledně cashflow v zemědělském sektoru v roce 2023.

Nicméně v současnosti vznikla novela zákona, která pokud bude schválena, umožní zálohovou výplatu vratky spotřební daně z min. olejů.

Co na to vláda

Přestože původní záměr podpory byl zaměřen na středně velké podniky, finální verze investiční podpory umožnila žádat o podporu i jiným velikostním kategoriím, včetně mikropodniků. Tyto menší podniky z nového nastavení dotační politiky těžily nejvíce, i když program primárně nebyl pro ně zamýšlen.

Navzdory počátečním návrhům, které měly středním podnikům zajistit vyšší šanci na získání podpory, došlo po projednání na Ministerstvu zemědělství k úpravám kritérií, která zvýhodnila jiné velikostní kategorie. Nakonec byly střední podniky bodově méně zvýhodněny, což vedlo k tomu, že primárně určené prostředky neplnily původní cíl.